Parhelický kruh a vedlejší slunce 23. srpna 2004

	Místa pozorování Praha, Holešov, Jizerské hory Datum 23. srpna 2004 Čas pozorování (v SEČ) Praha - 10:30 až 13:30 h. Holešov - 16:00 až 16:45 h. Pozorované jevy parhelický kruh, dotykové oblouky malého hala, parhelia, boční slunce (paranthelia), antihelium Fotoaparát Canon A75, Kodak Easy Share CX 4200, Olympus Camedia 2020
	Simulace parhelického kruhu a 120° vedlejších sluncí (paranthelií) s fotografiemi Patrika Trnčáka. Obloha v Holešově, asi 16:30 h. K simulaci byl použit program HaloSim, jehož autory jsou Les Cowley a Michael Schroeder (viz stránku Atmospheric Halos).

Zatím došla pozorování ze třech míst v ČR. V Praze jsem halové jevy zaznamenal mezi 10:30 až 13:30, v Holešově pozoroval Patrik Trnčák mezi 16:00 až 16:45 hodin SEČ, v Jizerských horách Michael Lažan.

K nejnápadněnjším halovým jevům patřily duhově zbarvené dotykové oblouky malého hala, parhelický kruh a vedlejší slunce, která se nacházejí na parhelickém kruhu. Z nich byla pozorovatelná parhelia, chvílemi též paranthelia (boční slunce vzdálená 120° od slunečního disku) a zřejmě i vzácné protislunce (antihelium).
 

Na prvním snímku z Prahy je detail horního dotykového oblouku malého hala, který při velké výšce Slunce nad obzorem opisuje malé halo a nejjasnější je v horní a dolní části, kde se hala dotýká (prostřední obrázek). Na třetím obrázku je v horní části bělavý fragment parhelického kruhu.

 

Praha Boční slunce (paranthelium) - světlá skvrna na parhelickém kruhu (Praha, T. Tržický) Mozaika snímků - část parhelického kruhu Část parhelického kruhu Dotykový oblouk malého hala a parhelium		Holešov Boční slunce (Holešov, P. Trnčák); popis po kliknutí Protislunce(!) na snímku Patrika Trnčáka; popis po kliknutí Protislunce zachycené na videozáznamu Jasné parhelium s částí parhlelického kruhu
Jizerské hory horní dotykový oblouk malého hala, parhelický kruh (foto Michael Lažan)		Své pozorování z 23. srpna podrobně popisuje Patrik Trnčák v článku na serveru Astronomie.cz.

Výrazné úkazy