 |
| Místo pozorování |
Praha, Ruzyně |
| Datum |
27. 4. 2001 |
| Čas pozorování |
6:45 - 15:50 hod. SEČ |
| Pozorované jevy |
Malé halo, horní a dolní dotykový oblouk malého hala, parhelický kruh |
| Fotoaparát, film |
Objektiv f = 28 mm, film Fotostar 100, exp. 1/100s, polarizační filtr |
|
|
 |
Simulace halového úkazu v 10:50 hodin SEČ, výška je Slunce 51°.
K simulaci byl použit program HaloSim, jehož autory jsou Les Cowley a Michael Schroeder (viz stránku ). |
|
|
| |
Již ráno kolem 6:45 potahovaly jinak jasnou oblohu oblačné závoje cirrostratů, v nichž byla slabě vidět horní část malého hala a vedlejší slunce (parhelia). Během dopoledne se nasunula vysoká oblačnost, pod kterou se však objevovaly oblaky (druh altocumulus?), které trochu vadily během nejvýraznější fáze halového úkazu. Odpoledne se pak postupně zatahovalo.
Jev byl během dopoledne zřejmě dobře pozorovatelný, ale mně se podařilo až po 10:30 spatřit část parhelického kruhu. Jeho slabé, ale přesto patrné fragmenty obepínaly oblohu ve stejné výšce jako Slunce a kolem slunečního kotouče bylo vidět malé halo. Horní a dolní část malého hala byla zvýrazněna velmi jasnými dotykovými oblouky, jejichž větve se při této výšce Slunce (asi 50°) po stranách spojily a vytvořily tak opsané halo ve tvaru oválu. 
Malé halo i oválné halo však po stranách nebylo příliš výrazné. První fotografie vznikla kolem 10:50 hodin SEČ a zachycuje jasný horní dotykový oblouk a levou část malého hala a jemu opsaného oválného hala. Správnou orientaci snímku a upravené snímky se zvýrazněnými obrysy zachycených halových jevů získáte po kliknutí na náhled.
Druhý snímek vznikl o několik minut později.
Simulace napravo představuje halové jevy v nejintenzivnější fázi. Malé halo vzniká lomem slunečních paprsků na náhodně orientovaných šestibokých ledových krystalcích ve tvaru sloupků. Dotykové oblouky pak vznikají lomem světla, které prochází bočními stěnami těch ledových sloupků, jejichž hlavní osy jsou v oblacích orientovány vodorovně. Odrazem paprsků od podstav takových krystalků pak vznikl parhelický (horizontální) kruh. Po 11. hodině už parhelický kruh nebyl téměř vidět a intenzita ostatních jevů již také pomalu slábla.
Poslední snímek, který byl pořízen kolem 11:20 hodin, zachycuje již slábnoucí malé halo, jež je v horní části zvýrazněno dotykovým obloukem. Ještě kolem
14:50 bylo možné pozorovat nevýrazné dotykové oblouky malého hala, ale to už byla obloha z větší části pokryta nižší oblačností.
Všechny fotografie byly pořízeny bezejmenným umělohmotným fotoaparátem s ohniskovou vzdáleností 28 mm, clonovým číslem 10, na film Fotostar 100, expoziční doba udaná výrobcem asi 1/100 s. Při pořizování všech snímků byl před fotoaparát předsazen polarizační filtr.
