 |
| Místo pozorování |
Praha |
| Datum |
14. 5. 2001 |
| Čas pozorování |
6:50 - 8:00 hod. SEČ |
| Pozorované jevy |
Malé halo, horní dotykový oblouk malého hala, vedlejší slunce (parhelia), parhelický (horizontální) kruh |
| Fotoaparát, film |
Objektiv f = 16 mm, film Agfa 100, exp. 1/500 s |
|
|
 |
Simulace halového úkazu v 7:50 hodin SEČ, výška Slunce je 32°.
K simulaci byl použit program HaloSim, jehož autory jsou Les Cowley a Michael Schroeder (viz stránku ). |
|
|
| |
V pondělí 14. května se už před sedmou hodinou ranní rýsovalo okolo nevysoko zářícího Slunce malé halo a vysoko nad ním i slabý duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk.
První fotografii jsem pořídil pět minut před sedmou hodinou. Malé halo je poměrně dobře patrné, ale zmíněný cirkumzenitální oblouk je vidět velmi nevýrazně v horní části snímku.
Před půl osmou zářilo v procházejících závojích vysokých oblaků (cirrostratů) výrazné malé halo. 
To je zachyceno na druhé fotografii z 7:25, která byla stejně jako všechny ostatní pořízena 16 mm objektivem.
Za další čtvrthodinu jsem si na obloze povšiml bělavých oblouků, které se táhly po obloze ve stejné výšce nad obzorem jako Slunce. Byly to části parhelického kruhu, který patří mezi vzácněji se objevující halové jevy.
Malé halo nebylo později téměř patrné, ale jeho horní dotykový oblouk v podobě zvlněného oblouku nad Sluncem byl poměrně výrazný. Navíc se chvílemi objevovala vedlejší slunce (parhelia).
Tyto jevy jsou zachyceny na následujících třech fotografiích, které byly pořízeny mezi 7:50 - 7:55. Na pravé části fotografií se jako bělavý pruh táhne část parhelického kruhu, nahoře je vidět horní dotykový oblouk malého hala, a po stranách Slunce jsou patrná parhelia (nejlépe na poslední fotografii).
Černobílá simulace úkazu zahrnuje všechny pozorované halové jevy. V počáteční fázi úkazu, kdy bylo pozorovatelné malé halo, se na jeho vzniku podílely paprsky procházející stěnami náhodně orientovaných šestibokých ledových krystalů, které v tu dobu dominovaly ve složení oblačných závojů na obloze. 
Později již zastoupení náhodně orientovaných krystalů nebylo převažující, a proto malé halo patrné nebylo. Jasný horní dotykový oblouk svědčí o přítomnosti ledových krystalů ve tvaru sloupků orientovaných hlavní osou vodorovně. Tento oblouk vzniká lomem slunečních paprsků procházejících jejich bočními stěnami, zatímco parhelický kruh lze vysvětlit odrazem paprsků od podstav takto orientovaných krystalů.
Lom paprsků procházejících šestibokými ledovými destičkami dal vzniknout parheliím, která tak prozradila přítomnost i tohoto typu ledových krystalů. Paprsky odražené od jejich bočních stěn pak také mohly přispět ke zvýraznění parhelického kruhu.
Během dopoledne se závoje jemných oblaků ztrácely a kolem jedenácté hodiny již bylo skoro jasno.
Všechny fotografie byly pořízeny fotoaparátem Praktica na film Agfa 100, expoziční doba byla u všech fotografií 1/500 s, clonové číslo 16 (první dvě fotografie), resp. 8 - 11 (poslední tři fotografie).
První fotografii jsem pořídil pět minut před sedmou hodinou. Malé halo je poměrně dobře patrné, ale zmíněný cirkumzenitální oblouk je vidět velmi nevýrazně v horní části snímku.
