Zrcadlení Alp i Ještědu

V těchto měsících není inverzní ráz počasí ničím neobvyklým a zdá se, že pro pozorovatele na správných místech není ani atmosférické zrcadlení tak extrémně vzácným jevem, jak by se mohlo zdát. Přesvědčit se o tom mohli Roman Szpuk na Boubíně i František Kovařík v Krkonoších. Právě prudká teplotní inverze je nutným předpokladem pro vznik svrchního zrcadlení v atmosféře. Při náhlém vzrůstu teploty s výškou dochází k tak prudkému poklesu optické hustoty, že lze v okolí inverzní vrstvy pozorovat zrcadlení vzdálených objektů, resp. zdánlivý zdvih obzoru. Níže najdete popis dvou fascinujících pozorování z ranních hodin 15. listopadu a 20. října 2012.

Zrcadlení Alp na inverzní vrstvě 15. listopadu 2012

Z rozhledny na vrcholu Boubína (1362 m n. m.) bylo možné opět po několika měsících pozorovat atmosférické zrcadlení. Při teplotní inverzi spojené s výbornou dohledností zde Roman Szpuk 15. listopadu v ranních hodinách zpozoroval zrcadlení oblasti v okolí hory Bischofsmütze. Níže přiložené snímky dělí rozestup zhruba 1 hodiny, během které se zrcadlící rozhraní mírně posunulo. Jak ukazují fotografie při přesouvání kurzoru nad popiskami, hora Bischofsmütze (tmavá silueta mírně vlevo) svůj tvar zřetelně měnila.

Záběr z 7:10 hod. Záběr z 8:14 hod. Znázornění zrcadlící vrstvy Znázornění zrcadlící vrstvy

Svrchní zrcadlení (fata morgána) Alp z Boubína 15. 11. 2012, v oblasti masivu Bischofsmütze (2 459 m nad mořem). Snímky byly pořízeny v 7:10 a 8:14 hod. SEČ (najeďte myší na popisy). Druhá dvojice snímků naznačuje polohu rozhraní, na kterém došlo k zrcadlení. Foto Roman Szpuk.

Svrchní zrcadlení předhůří Alp 15. 11. 2012 vytváří charakteristický přelud "pokliček" na vrcholech, známý již z předchozích let z Boubína. Foto Roman Szpuk.

Roman Szpuk je pozorovatelem na meteorologické stanici na Churáňově a atmosférické zrcadlení z Boubína zachytil již několikrát (mimo jiné v lednu a únoru 2011 a v říjnu 2010). Snímky byly pořízeny přístrojem Fujifilm FinePix S2000HD. Další snímky z 15. listopadu 2012 jsou nahrány v databázi pozorování.

 

Fata morgána Ještědu 20. října 2012

Velmi nezvyklý pohled se naskytl Františku Kovaříkovi v sobotu 20. října 2012 dopoledne po 10 hodině pod Dvoračkami v Krkonoších. Vzdušnou čarou 37 kilometrů vzdálený Ještěd (1012 m n. m.) ztratil díky deformaci obrazu na inverzní vrstvě svoji typickou siluetu. Výrazná inverze přinesla toho dne dokonce rekordně vysoké teploty ve výškách kolem 1000 m n. m.

Ještěd, 1. záběr z 10:11 hod. Ještěd, 2. záběr z 10:11 hod. Znázornění zrcadlící vrstvy 1 Znázornění zrcadlící vrstvy 2

Svrchní zrcadlení a zdánlivý zdvih vrcholu Ještědu dopoledne 20. 10. 2012 při pozorování z Krknonoš z míst těsně pod vrstvou suššího a teplejšího vzduchu s prudkým poklesem optické hustoty. Druhá dvojice snímků opět naznačuje polohu rozhraní, na kterém došlo k zrcadlení. Foto František Kovařík.

Schematický chod paprsků na rozhraní teplotní inverze a vznik zdánlivého zdvihu horizontu a zrcadlení. Vpravo je pak vertikální profil atmosféry dle měření balónové sondy ČHMÚ vypuštěné z Prahy v 7 hod. SEČ 20. 10. 2012. Zřetelná je silná teplotní inverze s rostoucí výškou (T je teplota, Td je teplota rosného bodu - obojí v °C, na svislé ose je nadmořská výška v metrech).

Jak je patrné ze schématu s chodem paprsků, dráha paprsku z vrcholu hory se při vstupu do hustšího prostředí láme směrem ke kolmici. Tečna k této dráze vedená z místa vstupu do oka pozorovatele vytyčuje směr zdánlivého (výše položeného) vrcholu. Obdobně paprsky vycházející ze svahu o několik málo desítek metrů níže se na rozhraní hustší a řidší vrstvy odrážejí a dopadají do oka pozorovatele, kterému se zdánlivý obraz těchto míst jeví výškově převrácený a taktéž poněkud výše.

Tomáš Tržický

 
 
Roman Szpuk - fotografie
Přehled článků