Optické úkazy v atmosféře tvoří pestrou škálu jevů, které v přírodě vždy zaujmou oko dychtivého pozorovatele. Mezi nejznámější patří duha, halové jevy, koróny, soumrakové jevy a mnohé další. O kráse těchto úkazů, vysvětlení jejich vzniku a historii zkoumání je tato stránka.
Pokračování lovu halových jevů na diamantovém prachu. Ze 13. na 14. prosince padala teplota v údolích Velkých Karlovic na -12°C, což po dlouhé době dovolilo vzniku kvalitních krystalků - kombinace destiček a sloupků (sloupky i s Parryho orientací). Roj krystalů se šířil od sjezdovek Kyčerka a U Bambuchů a rychle se měnil - vše záleželo na teplotě a rychlosti větru. Jakmile se vítr uklidnil a klesla teplota, téměř ihned započal vznik krystalů s Parryho orientací, naopak při sebemenším zesílení větru rostly větší a nekvalitní krystaly, na kterých byly pozorovány jen slabé halové sloupy.
Po půlnoci klesla teplota natolik, že se údolí začalo zahalovat do zmrzlé mlhy. S použitím svítilny jsem byl kromě klasických jevů schopen "ulovit" konvexní Parryho oblouk, helický oblouk, slabé horní Tape oblouky a v antisolárním bodu také difusní oblouky, nejspíš i také slabý Trickerův oblouk (na 3. snímku). Ke každému snímku jsem přidal také simulaci, tu je však třeba brát s rezervou, bez vzorku krystalů je těžké nastavit simulaci tak, aby naprosto odpovídala sledovaným jevům. Na snímcích např. chybí Wegenerův oblouk a Tape oblouky nejsou ani zdaleka tak výrazné.
1.jpg
sim1.png
2.jpg
sim2.png