Optické úkazy v atmosféře tvoří pestrou škálu jevů, které v přírodě vždy zaujmou oko dychtivého pozorovatele. Mezi nejznámější patří duha, halové jevy, koróny, soumrakové jevy a mnohé další. O kráse těchto úkazů, vysvětlení jejich vzniku a historii zkoumání je tato stránka.
Další várka snímků výrazných halových jevů z 2. července 2010 pořízených v Třeboni krátce po 12:15 h. SELČ, kdy výška Slunce dosahovala asi 62°.
Po drastickém zvýšení kontrastu se těsně nad malým halem ukázal (při této výšce neobvyklý) slabý Parryho oblouk s konkávním tvarem vůči Slunci (na složenině je označen šipkou)!
Pak jsem si všimnul, že po zvýraznění se objevilo dokonce i slabé velké halo (viz foto č. 3)!
Mezi dominující halové jevy na snímcích patří především malé halo, opsané halo (spojené dotykové oblouky) a celistvý parhelický kruh.
Tvar Parryho oblouku spolu s dalšími uvedenými jevy je dobře patrný na této simulaci halových jevů (http://ukazy.astro.cz/obr/sim65.jpg), která se téměř shoduje s vypočítanou výškou Slunce.
Poznámka: Další podobný snímek Parryho oblouku v této neobvyklé pozici je na starším snímku Václava Fega z 22.12.2007, kdy se ukázal při svitu Měsíce
(http://ukazy.astro.cz/gal/20071222VaclavFego_Mesic_s_Coronou%20003_Parry.jpg). [TT, 25.10.2010]