Na této stránce budeme průběžně přinášet zaslané fotografie jasných halových jevů letošní zimní sezóny. Jde především o jevy vzniklé na ledových krystalech v přízemní vrstvě ovzduší, tzv. diamantovém prachu. Mrazivé počasí na přelomu a počátkem tohoto roku přineslo fantastická pozorování, která mohou zdatně konkurovat halových jevů.
V aktualizovaném článku přibyla lednová pozorování, fotografie, přehledné popisy halových jevů a nové animace.
Skalnaté pleso, 16. leden 2009
Téměř nadpozemsky působí noční časosběrná sekvence Mišo Piklera ze Skalnatého plesa ve Vysokých Tatrách z 16. ledna, která zachycuje po obloze putující Měsíc spolu s jeho odrazem na níže ležícím příkrovu ledových krystalků - spodním měsícem. Po stranách jej doprovázejí další halové jevy - jde o barevné spodní paměsíce (paraselenia). Přízračný oranžový nádech dodává vířící oblačnosti spodní ozáření od veřejného osvětlení.
|
Video sekvence z 16. ledna 2009 ze Skalnatého plesa ve Vysokých Tatrách zachycuje noční
halové jevy ve světle Měsíce - spodní měsíc a barevné spodní paměsíce.
Foto a video Mišo Pikler.
|
Příchovice, 10. leden 2009
Jeden z nejvýraznějších úkazů posledních let zachytil 10. ledna mezi 9 a 11:30 hod. v Příchovicích Jiří Smejkal za situace kdy bylo místo pozorování slabě nad hranicí inverze a přes Slunce přecházela chvílemi řídká nízká oblaka. Drobné ledové krystaly osvětlené Sluncem se nacházely v přízemní vrstvě atmosféry a díky nim se objevila celá přehlídka halových jevů včetně vzácně pozorovatelných mezi které patřily mimo jiné též Trickerovy oblouky připomínající tvar písmene "X" v oblasti protislunce! Šestiboké ledové krystalky se vznášely v těchto specifických orientacích:
- neuspořádané (náhodně orientované) krystaly
- vodorovně orientované destičky, tj. s hlavní krystalovou osou kolmou k zemi
- horizontálně orientované sloupky, tj. s hlavní krystalovou osou ležící vodorovně
- horizontálně orientované sloupky v Parryho orientaci, tj. navíc s dvojicí protilehlých stěn ve vodorovné rovině
Různé dráhy průchodu paprsků krystaly dávají vzniknout celým "rodinám" halových jevů, které jsou níže na obrázku rozlišeny barevným popisem po najetí kurzoru myši. K vrchu malého hala přiléhá horní dotykový oblouk nad nímž je patrný Parryho oblouk, po straně malého hala září parhelium kterým vodorovně prochází bělavá část parhelického kruhu. Výrazný barevný oblouk dominující pravé horní části snímku je supralaterální oblouk, který podobně jako infralaterální oblouk dole vpravo či zmíněný dotykový oblouk vznikl na horizontálně orientovaných ledových sloupcích.
|
Halové jevy v Příchovicích 10. ledna 2009 (najeďte na snímek myší pro zobrazení popisu).
Úkazu dominuje v pravé horní části snímku barevný supralaterální oblouk, kterého se dotýká
vzácný Tapeův oblouk. K vrchu malého hala přiléhá horní dotykový oblouk nad nímž je Parryho
oblouk. Nahoře lze rozlišit cirkumzenitální oblouk, vpravo dole též infralaterální oblouk a další!
Foto Jiří Smejkal, snímky složil Lukáš Shrbený.
Barevný kód rozlišuje halové jevy vzniklé na jednotlivých typech ledových krystalů (náhodně
orientované, vodorovné destičky, sloupky ležící vodorovně, sloupky v Parryho orientaci). |
|
|
Mimořádný úkaz v Příchovicích 10. ledna 2009 - vlevo vzácné protisluneční Trickerovy oblouky
ve tvaru "X" a nad stromy slabý Wegenerův oblouk. Na fotografii vpravo je vzácný subhelický
oblouk, výrazný supralaterální a infralaterální oblouk, bělavý parhelický kruh a další halové jevy.
Foto Jiří Smejkal.
|
Krkonoše, 8. leden 2009
Přímo na vrcholu Sněžky byl zaznamenán v poletujících ledových krystalech jasný halový jev - spodní slunce. Má podobu světlé skvrny promítající se pod obzor, která vzniká zrcadlením slunečních paprsků na horizontálně orientovaných ploškách krystalů (horní podstavy šestibokých ledových destiček). Nejde tedy o odraz světla uvnitř optické soustavy objektivu. Spodní slunce je možné pozorovat také z letadel. Kromě Sněžky, kde provozuje webovou kameru síť HumlNET, byl také na Lysé hoře v Krkonoších webovou kamerou projektu Hydronet.
|
Spodní slunce 8. ledna 2009 na horní stanici lanové dráhy na Sněžku zaznamenané webovou
kamerou sítě Humlnet. Vývoj halového jevu v čase před polednem zobrazuje .
Foto , Lukáš Ronge. Animaci vytvořil Martin Popek.
|
Lysá hora, 27. prosinec 2008
Ukázkový případ halových jevů vzniklých v přízemní vrstvě ovzduší zachytil na krkonošské Lysé hoře 27. prosince 2008 v odpoledních hodinách Jiří Žujič. Jednotlivé ledové krystalky jsou na fotografii dobře patrné. Fotografii dominuje výrazné malé halo, které ve spodní části zvýrazňuje dolní dotykový oblouk. Po stranách Slunce září parhelia, jejichž obdoba - spodní parhelia - jsou patrná jako svisle protažené duhové skvrny. Parhelia vznikají lomem světla na ledových destičkách s horizontální orientací, zatímco malé halo vděčí za svůj vznik lomu paprsků v náhodně orientovaných krystalech.
|
Halové jevy 27. prosince 2008 ve 14:39 hod. na Lysé hoře v Krkonoších - malé halo, parhelia,
spodní slunce a spodní parhelia.
Foto Jiří Žujič, snímky složil Lukáš Shrbený.
|
Horní stanice lanovky na Lysou horu v Krkonoších, 27. prosinec 2008
Skutečně pozoruhodný úkaz s mnoha halovými jevy zachytily webové kamery sítě , které jsou umístěny na horní stanici lanovky na Lysou horu v Krkonoších. Dvě kamery míří jihozápadním i západním směrem a úkaz zaznamenaly 27. prosince 2008 zhruba mezi 12 a 15:30 hod.
Halové jevy vznikly na krystalech v přízemní vrstvě ovzduší a díky záběrům mířícím několik stupňů pod úroveň obzoru byly zachyceny také méně obvyklé halové jevy, které se zobrazily pod úrovní horizontu. Na složeném snímku níže lze vlevo nahoře vidět část jasného malého hala, dole je pak barevné svisle protažené spodní parhelium.
Výrazný duhově zbarvený oblouk v místě překryvu fotografií je infralaterální oblouk, slabší oblouk napravo pak supralaterální oblouk. Oba oblouky vznikly na krystalech ve tvaru šestibokých ledových sloupků s horizontálně položenou hlavní krystalovou osou.
Zjasnění patrná v dolní části obou oblouků mají na svědomí krystaly s Parryho orientací (jde o Tapeovy oblouky, nebo též dolní Parryho infralaterální a supralaterální oblouky). Odrazem od stěn těchto krystalů pak vznikl vzácně pozorovatelný bělavý pruh táhnoucí se šikmo vlevo dolů od Slunce (tzv. helický oblouk)!
Nejzajímavější oblast je patrná a také , kterou zpracoval Marko Riikonen na softwaru Jukka Ruoskanena ().
|
Halové jevy na Lysé hoře v Krkonoších 27. prosince 2008 (). Obraz složen
z webových kamer z 12:18 hod. SEČ (najeďte myší pro zobrazení popisu).
Kliknětě na obrázek s barevným kódem rozlišujícím halové jevy vzniklé
na jednotlivých typech ledových krystalů (náhodně orientované, vodorovné destičky, sloupky
ležící vodorovně, sloupky v Parryho orientaci).
Foto , složenina a simulace úkazu v programu HaloSim . |
Po 15 hodině se v zorném poli kamer již objevil sluneční kotouč a na složenině obou záběrů se objevily další halové jevy.
Sluncem prochází halový sloup (vertikální světlý pruh), napříč Sluncem, avšak rovnoběžně s horizontem se pak táhne část parhelického kruhu. Zhruba uprostřed záběru (napravo od Slunce) září jasné parhelium, kterým téměř prochází oblouk části malého hala. Svisle rozmáznutá duhová skvrna v pravé části snímku se nachází v místě, kde se sbíhají supralaterální a infralaterální oblouky. Celá sada snímků z 27. prosince 2008 z Lysé hory se nachází na této stránce s sítě Hydronet.
|
Halové jevy na Lysé hoře v Krkonoších 27. prosince 2008 (halový sloup, malé halo s parheliem,
supralaterální a infralalterální oblouky, parhelický kruh). Snímky byly pořízeny automatickými
webovými kamerami kolem 15:30 hod.
Foto Hydronet.cz, snímky složil Lukáš Shrbený.
|
Hostýnské vrchy, 28. prosinec 2008
Další fotografie halových jevů zaslal Dušan Trávníček, který z Hostýnských vrchů pozoroval výrazný úkaz odpoledne 28. prosince 2008 kolem 15:15 hod. Při teplotě asi -6°C a mírném větru byly pozorovány tyto jevy: halový sloup, malé halo, vedlejší slunce a horní dotykový obloluk.
|
Úkaz z 28. prosince 2008 se škálou halových jevů (malé halo, parhelia, dotykový oblouk).
Snímáno kolem 15:15 poblíž chaty Troják. Fotografie byly pořízeny se Sony Alfa 100
s objektivem Zeiss 3,5-4,5/16-80. Foto Dušan Trávníček.
|
