OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE
UKAZY.ASTRO.CZ
STAV OBLOHY
POZOROVÁNÍ
Optické úkazy v atmosféře - články

Mimořádně jasné halové jevy na přelomu roku

3. 1. 2008, Tomáš Tržický

Období konce roku přineslo neuvěřitelně vysoký počet pozorování výrazných halových jevů vzniklých převážně na ledových krystalech v přízemní vrstvě ovzduší, tzv. diamantovém prachu. Počasí s teplotami pod bodem mrazu dovolilo vykouzlit v ledových krystalech na obloze při současném svitu Slunce či Měsíce mimořádně jasné úkazy. Fotografie pořízené na různých místech České republiky koncem prosince stále přicházejí do galerie, a proto bude tento výběr nejzajímavějších pozorování průběžně doplňován.


 
Deštné v Orlických horách, 25. prosinec 2007
 
Jeden z nejvýraznějších úkazů posledních let byl viditelný prakticky celé odpoledne 25. prosince v Deštném v Orlických horách. Oslnivě jasné halové jevy vznikající v poletujících ledových krystalech pohotově zachytil fotoaparátem v mobilním telefonu Roman Svoboda při lyžování na sjezdovce. Úvodní fotografii pořídil kolem 12:09 hod. od horní stanice sedačkové lanovky. Na snímcích je patrná celá řada halových jevů, z nichž některé patří k mimořádně vzácným.
Kromě jasného malého hala, levého parhelia, horního dotykového oblouku a cirkumzenitálního oblouku byl pozorovatelný také konkávní Parryho oblouk, supralaterální oblouk a mimořádně vzácný Tapeův oblouk a helický oblouk. Tato škála různých halových svědčí o přítomnosti několika typů ledových krystalů ve specifických orientacích v prostoru. Popis zachycených halových jevů s rozlišením jevů vznikajících na různých typech krystalů je zobrazen na tomto upraveném snímku.

Obloha pokrytá celým souborem halových jevů 25. 12. 2007, 12:09 hod. SEČ (viz popis),
Deštné v Orlických horách. Snímky byly pořízeny Nokií N73.
Foto Radek Svoboda

Dalšímu fascinujícímu záběru dominuje v horní části duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk, ke kterému zespodu přiléhá supralaterální oblouk. Nejjasnějším jevem na záběru je pak horní dotykový oblouk malého hala. Jako světlé skvrnky jsou patrné jednotlivé ledové krystaly blízko objektivu. Právě na opačné straně oblohy byly patrné vzácné bělavé protisluneční oblouky.
 
Autor snímků Radek Svoboda ještě k pozorování dodává: "...stav vznášejících se ledových krystalků + "počmáraná celá obloha" trval s občasnými přestávkami v podstatě celé odpoledne až do naší poslední jízdy sedačkou cca v 15:45. Tehdy byl k pozorování poměrně úchvatný výjev dvou vnořených "V" posazených na třpytivém sloupu a to celé z obou stran orámované fragmenty "duhy". Slunce v tu dobu bylo z našeho stanoviště za horizontem a sloup se promítal před tmavé pozadí lesa. Bohužel na sedačce jsem se s prknem v ruce neodvážil začít vybalovat mobil a nahoře již bylo po všem."


 
Vítkovice v Krkonoších, 22. prosinec 2007
 
Noční halové jevy byly pozorovatelné pozdě večer 22. prosince v měsíčním světle ve Vítkovicích v Krkonoších. Mimořádně jasný duhově zbarvený oblouk nízko nad jižním obzorem zachytil Václav Fego. Tímto obloukem jsou dva překrývající se halové jevy - s horizontem souběžný cirkumhorizontální oblouk a po stranách se mírně zvedající infralaterální oblouk.
Celou škálu halových jevů, které byly této noci patrné, doplňuje ještě vysoko na nebi malé halo a paraselenický kruh (přesná obdoba parhelického kruhu u Slunce), který obepínal oblohu ve stejné výšce jako zářil měsíční kotouč. Nad malým halem je též slabě patrný Parryho oblouk! Celkový přehled pozorovaných jevů poskytuje složenina několika snímků a přibližná rekonstrukce úkazu, které zpracoval Lukáš Shrbený.

Barevný cirkumhorizontální a infralaterální oblouk v měsíčním světle 22. 12. 2007, 22:48 hod.,
Vítkovice v Krkonoších (viz též složeninu).
Foto Václav Fego

Oba duhově zbarvené oblouky (cirkumhorizontální i infralaterální) jsou u nás nejvýraznější při poloze Měsíce (či Slunce) co nejvýše nad obzorem. V tomto případě byla výška Měsíce asi 66 stupňů, což je výška ještě o několik stupňů větší, než které v našich zeměpisných šířkách může dosáhnout Slunce v poledne o letním slunovratu (díky sklonu měsíční dráhy k rovině oběhu Země se tak Měsíc může dostat na obloze o 5° výš než Slunce)! Situace zachycená na fotografiích je podobná jako na této simulaci halových jevů z programu HaloSim.


 
Pec pod Sněžkou, 23. prosinec 2007
 
Ve světle téměř úplňkového Měsíce pozoroval v ledových krystalech při zemi soubor nezvykle jasných halových jevů Luboš Brát z Pece pod Sněžkou. Halové jevy byly patrné v noci z 23. na 24. prosince v Peci pod Sněžkou v ledových krystalech v přízemní vrstvě, skrze které jsou na snímcích dobře patrné i hvězdy. Rozsáhlému úkazu dominovalo malé halo s jasným horním i dolním dotykovým obloukem (viz složený snímek).

Halové jevy v měsíčním světle: malé halo s horním a dolním dotykovým obloukem, parhelia.
Snímáno 23. 12. 2007 v 17:48 v Peci pod Sněžkou.
Foto Luboš Brát

Na dalším snímku je nádherně barevný cirkumzenitální oblouk ke kterému přiléhá slabší supralaterální oblouk, nad malým halem pak lze vidět konkávní oblouček - Parryho oblouk.
Ledové krystaly však v noci dobře odrážely také světlo pozemských světelných zdrojů a tak nad nimi bylo možné pozorovat výrazné halové sloupy i obdoby parhelií, které se však u blízkých zdrojů světla deformují do protáhlých oblouků!
Další pozoruhodné snímky si můžete prohlédnout na stránkách Luboše Bráta, na kterých jsou snímky halových jevů pozorovaných několik dnů za sebou v období 22. - 27. prosince.

 
Pokud se i vám podařilo v uplynulých dnech pořídit snímky výrazných halových jevů, neváhejte a nahrajte je do galerie, nebo pošlete e-mailem. Další pozoruhodné snímky, které zasílají ostatní šťastní pozorovatelé můžete vidět v průběžně aktualizované galerii.
 

Tomáš Tržický

 
 
Více o halových jevech
Nahrání snímků do galerie
Další články