Krepuskulární paprsek v Praze, 8. června 2014 fotografovaný po západu Slunce. Foto Blanka.
V neděli 8. června 2014 po západu Slunce bylo na obloze možné z našeho území pozorovat nápadné krepuskulární (neboli soumrakové) paprsky. Tyto paprsky zdánlivě vějířovitě vybíhaly zpoza severozápadního obzoru, tedy z míst, kam sluneční kotouč zapadl asi o půlhodinu dříve. Krepuskulární paprsky vznikají díky rozptylu světla v ovzduší v místech, kam sluneční paprsky prosvítají mezerami mezi vzdálenou oblačností nebo vzdálenými horskými štíty. Jev je zvláště patrný, pokud je ve vyšších vrstvách atmosféry řídký aerosol, tedy velmi drobné částice, na kterých je rozptyl světla v drahách slunečních paprsků výraznější. Fotografií krepuskulárních a antikrepuskulárních paprsků zaslali pozorovatelé několik a také objektivy automatických kamer nezůstaly slepé.
Při pátrání po původu vertikálně mohutné oblačnosti dobře posloužily družicové snímky zobrazující střed Evropy zhruba při západu Slunce v ČR, tj. ve 21 hod.
SELČ. Záběr z družice Meteosat ukazuje v nepravých barvách bouřkové oblaky až v severní polovině Německa a jejich stíny směřující od severozápadu k našemu území. Dobře je patrná těž mezera severně od spodního bouřkového oblaku, kudy sluneční paprsky prosvítaly.
|
Stíny mohutných oblaků 8. 6. 2014, 21 hod. SELČ. Zdroj: EUMETSAT.
|
Z různých míst ČR byl ve vějíři krepuskulárních paprsků zvláště výrazný světlý paprsek táhnoucí se přes celou oblohu. Níže jej vidíme stejně jako na úvodním snímku při pohledu z Prahy (fotografie vlevo z 21:35 hod.) a z poněkud většího odstupu z radaru Skalky na střední Moravě (fotografie vpravo z 21:30 hod. SELČ).
|
|
Krepuskulární parsky pozorované po západu Slunce 8. června 2014 Praze - Libuši ve 21:35 h. (vlevo)
a z radaru Skalky ve 21:30 h. SELČ (vpravo).
Zdroj: webové kamery ČHMÚ
|
Další ingrediencí, která zřejmě stála za výraznějším rozptylem světla v atmosféře podél drah slunečních paprsků prosvítajících mezi vzdálenými hradbami oblaků, byl jemný saharský prach, který byl při jihozápadním proudění unášen do střední Evropy. Výstup z modelu SKIRON šíření saharského prachu je na obrázku níže.
|
Rozšíření saharského prachu nad Evropou v noci 9. 6. 2014, 2 hod. SELČ.
Zdroj: AM&WFG, University of Athens.
|
Někdy mohou být patrné krepuskulární paprsky táhnoucí se přes celou oblohu a opět se sbíhající se na opačné straně oblohy, kde se po západu Slunce zvedá soumrakový oblouk (stín samotné Země vržený do atmosféry). Vzniká tak obdobný vějíř tzv. antikrepuskulárních paprsků.
Krepuskulární paprsky pak mizí při takové hloubce Slunce pod obzorem, kdy jeho paprsky přestávají osvětlovat vyšší vrstvy troposféry (v případě pak jde až nižší vrstvy stratosféry).
|
|
Atikrepuskulární paprsky na Černé hoře v Krkonoších, 8. 6. 2014 21:13 SELČ (vlevo, foto Humlnet)
a krepuskulární paprsek, Radebeul (severozápadně od ČR), Německo, 8. 6. 2014 (foto Heiko Ulbricht).
|
Z předchozích řádků a snímků je názorně patrné, že o vzhledu soumrakového nebe rozhoduje velkou měrou také stav atmosféry (průzračnost vzduchu, přítomnost oblačnosti) ve vzdálenosti několika stovek kilometrů od místa pozorování!
Tip: Další fotografie a záznamy jevů spojených s rozptylem světla v atmosféře najdete v .
