OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE
UKAZY.ASTRO.CZ
STAV OBLOHY
POZOROVÁNÍ
Optické úkazy v atmosféře - články

Letní úroda pozoruhodných fotografií optických jevů v atmosféře

2. 11. 2007, Tomáš Tržický

Závěrky digitálních i klasických fotoaparátů jsou každoročně v permanenci především v období prázdnin a dovolených. Část čtenářů namířila své přístroje také vzhůru na oblohu a některé z mnoha zaslaných snímků zachycených optických jevů v atmosféře si rozhodně zaslouží pozornost!


 
Dramatické oblaky po bouřce
 
Naší pouť mezi nejpůsobivějšími snímky z galerie optických jevů v atmosféře zahájíme na Slovensku v Nitře, kde 26. června pozoroval Roman Vaňúr rozpadající se oblačnost po bouřce. Dramatickou oblohu se zaoblenými oblačnými výčnělky mammatus tvořícími se v sestupných proudech vzduchu navíc umocnilo večerní osvětlení s fantastickým načervenalým zbarvením, které tak dalo plasticky vyniknout této oblačné scéně.

Rozpadající se bouřková oblačnost, Nitra
Foto Roman Vaňúr

I na dalším detailním záběru je tato scéna zachycena velmi pěkně. Podobně působivé oblaky mammatus mohou mít ještě mnozí v živé paměti z loňského června, kdy byla tato oblačná hříčka pozorovatelná na Moravě.


 
Duha na časosběrném videu
 
Pozoruhodné časosběrné video s výraznou duhou zachytil Martin Setvák v podvečer 28. června v Praze Modřanech. Tato sekvence (po kliknutí na obrázek ji naleznete ve spodní části stránky) zachycuje posouvající se jasný duhový oblouk podle toho, jak se Slunce pohybuje právě na opačné straně oblohy. Pomyslný střed duhy je totiž v tzv. protislunečním bodě. Po západu Slunce vystřídá duhu zvedající se tmavě purpurový pás - promítnutý stín Země do atmosféry, který je navíc shodou okolností ozdoben vycházejícím Měsícem krátce před úplňkem. Na stránce naleznete i celou řadu dalších časosběrných sekvencí převážně s vývojem konvektivní oblačnosti.

Na stránce v odkazu video s pohybem duhy a nastupujícím soumrakem v Praze
Foto a časosběrné video Martin Setvák


 
Výrazná duha s něčím navíc
 
Dalším zastavením na našem letním putování po pozoruhodných snímcích optických jevů v atmosféře je Ostrava. Nad ní se pnula 28. června mimořádně jasná duha, kterou zvěčnil Karel Konečný. Na vnitřní straně hlavní duhy se navíc objevila soustava úzkých barevných oblouků - jednalo se o tzv. podružné duhové oblouky, které vznikají interferencí vystupujících paprsků z vodních kapek tehdy, když jsou velikosti vodních kapek stejnoměrné. Pokud jsou vodní kapky různé velikosti, jev není patrný.

Duha s podružnými duhovými oblouky nad Ostravou - Hrabůvkou
Foto Karel Konečný

Toho dne se však s duhami doslova roztrhl pytel. Další fantastický záběr pořídil v Praze Pavel Míka, stejně jako Luděk Vecsey, který s širokoúhlým objektivem zachytil celý oblouk duhy.

K duhovým skvostům pořízeným v dalších týdnech lze zařadit snímek duhy nad Vyškovem od Milana Kusaly, anebo další duhu pozoruhodnou hlavně prostředím, ve kterém se jí podařilo zvěčnit. Ukázala se na nebi při dešťové přeháňce nad pódiem přichystaným pro koncert slavných Rolling Stones. Co myslíte, byla to náhoda, nebo součást promyšlených světelných efektů?


 
Soumrak a noční svítící oblaky
 
Za pozdního večerního soumraku 28. června se noční svítící oblaky podařilo pozorovat Juraji Hanulovi z Lučence na Slovensku. V červnu a červenci nastávají v pozdních večerních a brzkých ranních hodinách pro jejich pozorování příhodné podmínky. V tu dobu, kdy se sluneční kotouč nalézá 6 - 16° hluboko pod obzorem, jsou ještě ozařovány vysoké vrstvy atmosféry ve výškách kolem 80- 85 km, které jsou pro tyto tenké oblaky domovem. Nad severním obzorem pak lze pozorovat bělavé oblačné závoje. Zeměpisná šířka Lučence (48,3°) patří však již k jižnímu okraji pásu, odkud bývají pozorování hlášena - tím jsou obvykle zeměpisné šířky 50 - 65°.

NLC, 22:35 SELČ, CCD 6 MPx, ISO 400, F 2.8, f=35mm, exp. 8 sec
Noční svítící oblaky, Lučenec
Foto Juraj Hanula

Toho večera byly noční svítící oblaky dobře pozorovatelné ze značné části střední Evropy. Další snímky nejen z letošní sezóny lze najít v přehledu pozorování těchto vzácných oblaků z našeho území.


 
Parhelický kruh rybím okem
 
Jedním z méně obvyklých halových jevů je parhelický kruh. Má vzhled bělavé kružnice obepínající oblohu ve stejné výšce ve které září Slunce. Vzniká odrazem paprsků od vertikálně orientovaných plošek ledových krystalů nacházejících se v závojích cirrovité oblačnosti. Výrazné části parhelického kruhu pozoroval 1. července na severu Čech Lukáš Shrbený a zachytil jej velmi názorně nevšední perspektivou širokoúhlého objektivu typu "rybí oko".

Parhelický kruh (části označeny šipkou) na celooblohovém záběru
Foto Lukáš Shrbený


 
Krepuskulární paprsky jak z učebnice
 
Dalším působivým snímkem je vějíř soustavy světlejších a tmavších pruhů na obloze vybíhajících ze směru od Slunce - krepuskulární paprsky. Jev ve zcela ukázkové podobě zachytil večer 17. července Roman Vaňúr z Nitry. Temnější paprsky vznikají ve směrech, kde se sluneční světlo v nízkých vrstvách atmosféry nerozptyluje, neboť je směrem od Slunce zastíněno vzdálenou hradbou oblaků nebo hor. Díky perspektivnímu zkreslení se nám pak zdá, že se tyto ve skutečnosti rovnoběžné paprsky rozbíhají z jednoho místa.

Krepuskulání paprsky, Nitra
Foto Roman Vaňúr

Za krepuskulární paprsky se sice obecně označují rozbíhající se vějíře slunečních paprsků prostupující mezi oblaky a zviditelněné rozptylem světla ať už je Slunce vysoko na obloze nebo nízko, nejvíce si však toto označení zasluhují právě paprsky pozorovatelné za soumraku, jak napovídá i latinský základ slova crepusculum - soumrak.


 
Fotografování s bleskem
 
Naprosto fascinující záběr úderu blesku zaznamenal z bezprostřední blízkosti Marek Pecka 20. července v Novohradských horách. Tuto až neskutečně působící scenerii zachytil z okna stojícího automobilu, kdy po několika 15 sekundových expozicích rozčísl nebe tento blesk, který udeřil snad jen 300 metrů od pozorovatele. Vzhledem k fotografickému úlovku se zdá jen stěží uvěřitelné, že autor se původně vypravil fotografovat jasné hvězdné nebe!

Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 24-85mm, f=24mm, clona f/8, ISO 200, expozice 15 sec.
Úder blesku z bezprostřední blízkosti v Novohradských horách
Foto Marek Pecka a Zuzana Pelíšková


 
Krása malého hala
 
Jedním z nejčastějších halových jevů je malé halo, které vzniká na náhodně orientovaných ledových krystalech ve vysokém patře oblačnosti. Vzhledem k tomu, že průměr malého hala je asi 44 stupňů, většina běžných fotoaparátů nemá dostatečně široký záběr, aby bylo malé halo celé zobrazeno. Snímek Martina Popka 23. července z Nýdku byl však pořízen širokoúhlým objektivem typu "rybí oko" jehož vlastností je sférické zkreslení, které však halo při středovém umístění v obraze nedeformuje. Současně zachycená krajina dodává navíc halu na působivosti.

Malé halo v Nýdku
Foto Martin Popek

Díky mnoha průběžně zasílaným fotografiím optických jevů v atmosféře bylo z čeho vybírat. Pořídíte-li zajímavé snímky optických atmosférických jevů, můžete je poslat do galerie i vy.
 

Tomáš Tržický

 
 
Galerie optických jevů v atmosféře
Nahrání snímků do galerie
Další články